The perks of being a wallflower- film o životě uzavřeného Charlieho

8. února 2014 v 17:12 | Klára |  Jednodílné knihy
Autor: Stephen Chbosky
Nakladatelství: Simon and Schuster (zakoupeno v anglickém jazyce)
Rok vydání této knihy: 1999, 1999 (originál)
Originální název: The perks of being a wallflower

Obsah: Charlie nastupuje do prvního ročníku střední školy. Je samotář, jeho jediným přítelem je někdo, koho ani nezná. Píše mu dopisy, v nichž popisuje život kolem sebe. Jednou se na školním zápase seznámí s vtipným Patrickem a jeho krásnou nevlastní sestrou Sam, kteří se stanou jeho nejlepšími kamarády, s nimiž prožívá a probírá nové věci. Do Sam se i zamiluje. Každý má ovšem svůj ,,problém''. Patrick je gay, Sam dostala první polibek v sedmi letech od.... šéfa jejího táty a Charlie trpí depresemi, protože mu v dětství umřela jeho milovaná teta, když jela v autě pro jeho dárek narozeninám a Charlie si to stále vyčítá. Čeká ho první láska, milování a na malou chvíli i odloučení od jeho přátel. Strašně rád čte a píše, ale moc často přemýšlí nad různými věcmi. Když Patrick a Sam odjedou na vysokou, nastávají pro Charlieho nejsmutnější chvíle, kvůli nimž skončí v léčebně. Nikdo netušil, co jeho teta prováděla Charliemu a jeho rodiče byli velmi zmatení, když se to dozvěděli.

Něco o spisovateli: Stephen Chbosky si dokonce knihu The perks of being a wallflower sám zrežíroval.

Můj komentář: Zase jsem nejdříve viděla film (ano, vím, že se to nemá dělat, ale je dobré, že když vás film nadchne a myslíte si, že už nemůže být lepší, tak vás kniha překvapí a zdá se vám ještě povedenější než film!) a rozhodla jsem se přečíst knižní zpracování. Už dlouho jsem váhala, jestli si to mám přečíst nebo ne, ale jsem ráda, že jsem se k tomu konečně přiměla. Kniha je to nádherná, se spoustu krásnými a dojemnými pasážemi. Zařazuji si ji do mé imaginární složky nejlepších knih, co jsem doposud četla.

Ukázka: Bob nodded his head. Patrick then said something I don't think I'll ever forget. ,,He's a wallflower.'' And Bob really nodded his head. And the whole room nodded their head. And I started to feel nervous in the Bob way, but Patrick didn't let me get too nervous. He sat down next to me. ,,You see things. You keep quiet about them. And you understand.''
Bob kýval hlavou. Patrick potom řekl něco, na co nikdy nezapomenu: ,,On je (pardon, opravdu nevím, jak to mám doslova přeložit) ten, kdo stojí v koutě.'' A Bob opravdu přikyvoval hlavou. A celý pokoj přikyvoval hlavou. A já se začal cítit nervózní, ale Patrick mě nenechal být tak nervózním. Seděl vedle mě. ,,Vidíš věci. Nemluvíš o nich. A rozumíš jim.''

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama