Zlodějka knih- slova jsou život....

19. ledna 2014 v 19:26 | Klára |  Myšlenky
Dnes jsem celá nedočkavá vyrazila do kina na film podle stejnojmenné knihy Zlodějka knih. Můj názor si přečtete v celém článku. A kdo ne, můžu říct pouze jedno- stojí to za to. Koukněte se na to. Pozor, v článku jsou velké SPOILERY!



Po dvaceti minutách reklam a upoutávek filmů (i když, upřímně řečeno, teď to byly vážně zajímavé filmy), konečně začaly první tóny překrásného soundtracku a začal příběh, který vyprávěla Smrt. Smrt vypráví o tom, jaké jsou duše, že existují i duše, pro které si jde, ale nakonec je nevezme. A poté už vidíme hrdinku příběhu Liesel Memingerovou prožívající první šok, když vidí svého bratra umírat. Na pohřbu jednomu z hrobařů vypadne kniha (ti, co četli tuto knihu ví, že je to ,,Hrobařova rukověť) a Liesel si ji vezme. Když přijede k jejím novým rodičům, tak matka samozřejmě nahlas nadává a nedonutí Liesel vyjít ven, vyláká jí její nový otec Hans Hubermann se slovy: ,,Veličenstvo.'' Liesel si postupně zvyká na nový život a se svým milovaným tátou se učí číst, má ve sklepě ,,slovník na zdi'', kam křídou píše slova, která se naučila. Jejím nejlepším kamarádem se stane Rudy Steiner, který chce být rychlý jako závodník Jesse Owens a vždy si dává s Liesel závody.Liesel krade další knihu z hromady zapálených knih a přečte ji s otcem celou. Starostka viděla, jak tu knihu krade, a proto, když k ní Liesel přijde s prádlem, tak jí pozve do své knihovny, kde může číst tak dlouho, jak chce. Poté ovšem přijde zvrat a ke dveřím Hubermannových přijde Max, syn přítele Hanse z války, ale musí ho řádně schovat, protože je Žid. Liesel se ho nejdříve trochu bojí, ale poté se čím dál tím víc sbližují a vzniká mezi nimi krásné přátelství plné kouzelných slov. Max dá Liesel deník, kam má psát svůj příběh. Musí se stále schovávat, jednou na něj málem přišli, když kontrolovali sklepy. Jednoho dne Max řekne, že už je čas odejít a začíná to být ještě smutnější, než to doposud bylo. Hanse pošlou do války, ale z ní se naštěstí vrátí. Když se ozve siréna, tak se všichni jdou schovat do sklepa a Liesel začne vyprávět příběh, aby se lidé soustředili na něco jiného. Další dny Liesel píše deník ve sklepě, který jí zachránil život, když bez varováni začali bombardovat jejich ulici.... Nádherný, nádherný film, při kterém jsem opravdu a upřímně brečela. Téměř žádný film mě ještě nerozbrečel tak, jako tento.
But in the end, there were no words. Only hope.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama